Když se narodí miminko, spolu s ním přichází i množství “dobře míněných rad” – některé však nemají oporu v medicíně. Neonatoložka MUDr. Veronika Barkáčová, primářka neonatologického a dětského oddělení Nemocnice AGEL Zvolen, vyvrací nejčastěji mýty, které rodiče poslouchají: od povinného bondingu až po otázku, zda umělé mléko zajistí plnější žaludek. Co je opravdu důležité pro zdravý vývoj novorozence? Odpovědi naleznete v jejím odborném pohledu na rodičovská dilemata. 

1: „Nemáš mléko, protože jsi neměla bonding.“  

Pravda je, že pokud se první přisátí zrealizuje do 6 hodin od porodu, mělo by to významně pomoci rozvoji laktace a výlučného kojení. ”Základní podmínka spuštění, rozvoje a plnohodnotného kojení je zdravá, uvolněná a vyrovnaná maminka. Proto i na našem neonatologickém oddělení doporučujeme kontakt kůže na kůži nejen první hodiny po porodu, ale i po propuštění do domácí péče,“ vysvětluje primářka MUDr. Barkáčová. Bonding má mnoho prokázaných pozitiv, avšak není podmínkou kojení. Kontakt kůže na kůži matky a novorozence ihned po porodu upevňuje vztah mezi matkou a novorozencem, novorozeně se optimalizuje dechová frekvence, aktivita srdce či termoregulace. U matky má zase tento kontakt analgetický účinek a pomáhá vyplavování vyšší koncentrace oxytocinu, tedy hormonu štěstí. 

Existují ale případy předčasně narozených dětí, u kterých neproběhl bonding, a které první týdny strávily v inkubátoru, ale mateřské mléko dostávali sondou a po stabilizaci zdravotního stavu byly kojeny. “Samozřejmě, že samotný bonding nezaručí bezproblémové kojení vždy. Jsou maminky, které navzdory bondingu nekojí. Jen pro zajímavost, jsou i novorozenci, kteří byli po porodu bondováni na tatínkovi a byli plně kojeni, „dodává primářka neonatologického oddělení. 

2: “Špatný spánek miminka? Dej mu umělé mléko, bude mít plný žaludek a bude krásně spát.“  

Mateřské mléko obsahuje větší podíl snáze stravitelné bílkoviny syrovátky a méně kaseinu, což je hůře stravitelná bílkovina, v porovnání s umělým mlékem, které má poměr uvedených bílkovin opačný. Novorozenci jsou nasyceni z umělého mléka na delší dobu, neznamená to však, že mateřské mléko je slabší než se traduje. „Mateřské mléko je jedinečná tekutina, jejíž složení se mění v době od porodu a přizpůsobuje se aktuálním požadavkům novorozence. Pro prospívání novorozence je v případě mateřského mléka rozhodující faktor množství vypitého mléka na jednu dávku. Jsou plně kojené děti, které prospí i 5 hodin,“ vysvětluje lékařka z Nemocnice AGEL Zvolen. 

V případě výlučného kojení podle slov MUDr. Barkáčové není žádoucí, aby novorozenec nebo kojence do 6 měsíců prospalo více než 4–5 hodin bez kojení, protože to má negativní vliv na mléčné žlázy matky a tvorbu nového mléka.                  

3: ”Nekoupeš ho každý den? Vždyť je teplo!“  

I když byla kůže miminka před narozením 9 měsíců vystavena plodové vodě, každodenní koupání celého těla novorozence odborníci nedoporučují. Časté mytí celého tělíčka může narušit ochranný film pokožky a následně dochází k jejímu vysušování, může to mít také negativní dopad na rozvoj termoregulace a promašťovací schopnosti kůže. Doporučuje se koupat novorozence každý druhý až třetí den v čisté vodě, mýdlo použít pouze na oblast genitálu a zadečku. Vlásky stačí umýt jednou za týden. ,,Co se ale doporučuje mýt každý den, je kůže v plenkové oblasti kvůli prevenci vzniku opruzenin a infekcí,“ radí MUDr. Veronika Barkáčová. 

4: “Ponožky, čepice a rukavičky jsou povinná výbava.“  

V tomto případě neexistuje jednotný postup, jak miminko správně obléci. Liší se to věkem novorozence, závisí to na pokojové teplotě a na ročním období. První dny po narození se u novorozence vyvíjí termoregulační schopnost, což znamená, že koncové části těla – uši, nos, prsty rukou a nohou – jsou chladnější. Rodiče se proto domnívají, že je třeba při oblékání nezapomínat na čepici a ponožky. “Při pobytu v místnosti čepice a rukavičky nejsou potřeba. Rukavičky obírají děti o potřebné hmatové podněty z okolního prostředí. Ponožky jsou však vhodné v každém případě s výjimkou horkého léta. Při pobytu venku je vhodná tenká čepička i v létě, jako ochrana před slunečními paprsky. Platí jednoduchá zásada při oblékání novorozence – vždy mu oblékáme o jednu vrstvu navíc, než si obléká matka,“ dává tip primářka. 

5: “Pláčem si trénuje plíce.“  

Tento výrok se často objevuje v rozhovorech mezi staršími generacemi, ale moderní věda jej jednoznačně vyvrací. Pláč není žádné „cvičení“ – je to primární komunikační nástroj novorozence. Když miminko pláče, neznamená to, že si posiluje dýchací systém. Znamená to, že něco potřebuje: může být hladové, unavené, cítit nepohodlí nebo prostě toužit po blízkosti.  

Ignorování pláče s odůvodněním, že „mu to prospívá“, může být pro dítě stresující. Výzkumy ukazují, že citlivá reakce na pláč podporuje zdravý emocionální vývoj, buduje důvěru a pomáhá dítěti cítit se v bezpečí. Navíc, plíce se vyvíjejí přirozeně dýcháním – ne pláčem.  

Co tedy dělat? Reagujte s empatií. V prvních měsících života se miminko nedá hýčkat. Právě naopak – častý kontakt a uklidňování mu pomáhají vytvořit pevné základy pro budoucí vztahy.