Císařský řez hraje důležitou roli i při ochraně zdraví matky a dítěte, ale odborníci upozorňují na nutnou potřebu jeho uvážlivého využívání. V ČR se tímto způsobem rodí přibližně každé čtvrté dítě, přičemž zákrok by měl být indikován výhradně ze závažných zdravotních důvodů. Ty mohou být různé – od komplikací matky až po stav či polohu plodu.  

MUDr. Dany Kobidové, MPH z Nemocnice AGEL Zvolen reaguje na nejčastější mýty a fakta o císařském řezu:  

Porod císařským řezem si žena neužije a zmešká příchod děťátka na svět i bonding. 

Aktuálně je většina císařských řezů vedena ve spinální anestezii, čili maminky jsou při vědomí a vnímají příchod svého potomka na svět stejně jako maminky, které rodí spontánně. Také je dnes zcela běžný i bonding hned po sekci, pokud to zdravotní stav matky a dítěte samozřejmě dovoluje. 

Kojení po císařském řezu je komplikovanější.  

Po porodu sekcí je třeba začít kojit co nejdříve. Jizva na bříšku a s ní spojená bolestivost může určitě limitovat pacientku v určitých polohách při kojení. Po císařském řezu dostává matka nitrožilně i léky proti bolesti, které v malém množství mohou ovlivnit dítě tak, že je spavější. Ale obecně můžeme říci, že sekce ovlivňuje kojení jen málo, vyžaduje však trošku více trpělivosti. 

Rekonvalescence po císařském řezu je delší než u přirozeného porodu.  

Toto je určitě fakt. Císařský řez je velká operace, která je spojena s poměrně velkou ztrátou krve oproti spontánnímu porodu. Na břiše zůstává jizva, která potřebuje čas na zahojení. Po spontánním porodu s žádným nebo malým poporodním poraněním jsou ženy zpravidla plně mobilní a schopny fungovat již několik minut po porodu. 

Dítě narozené císařským řezem má slabší imunitu a je náchylnější k různým onemocněním.  

Tato otázka je stále předmětem zkoumání a ukazuje se, že kolonizace („obalení“) dítěte bakteriemi z genitálního traktu matky při přirozeném porodu je pro dítě velmi dobrá a iniciuje prospěšné změny v imunitním systému. U sekce se takové osidlování neděje, resp. se děje v mnohem menší míře, a proto jsou děti narozené císařským řezem náchylnější k získávání chronických imunitních onemocnění v pozdějším věku, jako je například astma, artritida, celiakie, IBD (zánětlivá onemocnění trávicího traktu) či diabetes. 

Císařský řez je pro matku a dítě nebezpečnější než přirozený porod.  

Přirozený porod je ve většině případů bezpečnější pro matku i plod. K císařskému řezu by proto měl být vždy medicínský důvod. 

Pokud žena porodila císařským řezem, nemůže už rodit přirozeně.  

V případě, že matka v minulosti již porodila císařským řezem a důvod byl relativní, například akutní hypoxie plodu (nedokysličení) nebo poloha dítěte pánevním koncem, je možné vést následující porod vaginálně. VBAC – vaginální birth po caesarean. Doporučuje se však alespoň 2letý odstup od předchozí sekce, aby se jizva dobře zahojila. Toto je díky změněné technice operačního řezu, tedy řezu v dolním segmentu dělohy. Ona věta „Jednou císařský – vždy císařský“ už tedy dávno neplatí. 

Porod císařským řezem může způsobit matce poporodní psychické potíže, protože má pocit selhání, neboť neporodila přirozeně.   

Porod, ať už vaginální nebo operační, je emočně silná záležitost. Je to čas, kdy přichází na svět nový život. Některé maminky i pod vlivem hormonů pociťují stavy úzkosti a selhání, kdy se možná očekávání od porodu a také od nich samých zcela neshodují s prožitou realitou. Takové stavy mohou nastat. Je to velmi individuální a je vždy důležité komunikovat tyto pocity směrem k okolí, neboť někdy je psychologická pomoc nezbytná.